Komenského mapa Moravy a její deriváty
Rytina Abrahama Goose - první deska (KMM P)
Zřejmě nejstarší vydání, které Milan Václav Drápela klade nejpozději k roku 1624 nemáme k dispozici. Pocházelo z dílny Abraham Goose, nizozemského kartografa a vydavatele map. Známé mladší otisky této první Goosy desky z roku 1664 se dnes nachází v mapové sbírce Geografického ústavu MU v Brně a v Univerzitní knihovně ve Vratislavi. Od exemplářů tištěných z druhé Goosovy desky se však lišila jen v detailech.
Rytina Abraham Goose - druhá deska (KMM A)
Tato rytina je pro velkou část veřejnosti synonymem pro Komenského mapu Moravy. Deska připravená nizozemským rytcem Abrahamem Goosem mezi lety 1626-1627 byla používána v období 1627-ca 1713. Je charakteristická pásem vedut na horním okraji, které zobrazují města Polnou (v té době dočasně náležející k Moravě), Olomouc, Brno a Znojmo. Zatím je známo zhruba 6 vydání této mapy, která byla otištěna v atlasech rodiny Visscherů a jejich nástupce Petra Schenka.
-
První Vydání Visscherovy mapy, verze 1627 (resp. 1630) (KMM A1.1)
Záhyb draperie s názvem a další drobné detaily řadí mapu ke Goosově desce. Datum vydání v impresu v pravém dolním rohu vykazuje znaky zjevného přerytí původní datace k roku 1627. Vydavatelem byl nizozemský kartograf a majitel přední dílny zaměřené na vydávání map Claes Janszoon Visscher (1587-1652), znamý také pod latinizovanou formou jména Nicolaus Joannes Piscator. Jedná se o nejstarší otisk Komenského mapy chovaný ve sbírkách Moravské zemské knihovny. Byl získaný spolu s několika ostatními komeniany roku 1901.
Signatura: Moll-0001.786
-
První Visscherovo vydání, verze 1633 (KMM A1.3)
Mladší otisk téže mapy datovaný k roku 1633.
Signatura: Moll-0001.787
-
První Visscherovo vydání, verze 1645 (KMM A1.4)
Další varianta Visscherova vydání s vročením 1645.
Signatura: Moll-0001.727
-
První Visscherovo vydání, verze 1664 (KMM A1.5)
Verze z roku 1664 vydaná již Nicolaesem Visscherem starším (1618-1679), synem Claese Janszoona, který dílnu převzal po otcově smrti.
Signatura: Moll-0001.728
-
Druhé Visscherovo vydání (KMM A2)
Druhé, nedatované vydání Vischerovy mapy připravil zřejmě až třetí člen rodiny Visscherů Nicolaes mladší (1649-1702) ca po roce 1680. Při této příležitosti bylo zcela přeryto impresum.
Signatura: Moll-0001.782
-
Schenkovo vydání (KMM A3)
Jedná se o nedatované aktualizované vydání Petera Schenka st. (1660-1718/1719) nebo ml. (1698-1775), z nichž starší byl spolumajitelem Visscherova vydavatelství a mladší zakoupil část desek od Visscherových dědiců.
Signatura: Moll-0001.729
Rytina Jodoka Hondia (KMM B)
Tato deska byla vyryta nejpozději v roce 1629 Jodokem Hondiem ml. (1594/95-1629) a bylo z ní tištěno v letech 1630-1672. Hondius patřil do skupiny nizozemských kartografů, rytců a vydavatelů map, provázané vzájemnými příbuzenskými vazbami - tuto desku vytvořil podle předlohy svého bratrance Abrahama Goose (KMM A). Krátce po dokončení práce však zemřel a jeho bratr prodal rytinu konkurenci - Willemu Janszoonovi Blaeuovi. Ten ji od roku 1630 pravidelně zařazoval do vydání svých atlasů, jejichž značná obliba je příčinou výskytu velkého množství variant otisků této desky, které se liší nejen drobnými odchylkami v lícní mapové části, ale i rubovými tištěnými texty.
-
První Blaeuovo vydání (KMM B2a)
Willem Janszoon Blaeu (též Caesius, 1571-1638) patřil nejen mezi činorodé vydavatele map a globů, ale i přední kartografy, astronomy a matematiky své doby. Tento žák Tychona de Brahe proslul mj. i jako vydavatel námořních map a stal se oficiálním kartografem mocné nizozemské Východoindické společnosti, která položila základ nizozemskému koloniálnímu panství v jihovýchodní Asii. Mapa je charakteristická názvovou kartuší, která byla přejeta i do některých dalších tiskových desek.
Signatura: Moll-0001.725
-
První Blaeuovo vydání (KMM B2c)
Varianta téže mapy s rubovým latinským textem.
Signatura: Moll-0001.724
Další exempláře v MZK: Rubová strana
-
Druhé Blaeuovo vydání (KMM B3a)
Druhé Blaeuovo vydání, které se od předchozího liší odlišným referenčním poledníkem.
Signatura: Moll-0001.726
Rytina Henrika Hondia (KMM C)
Kolem roku 1633 vyryl na základě KMM A novou desku Henrikus Hondius, který byl spolu se svým švagrem Joannem Janssoniem hlavním iniciátorem vydávání Mercatorových atlasů po roce 1623. Jodokus Hondius, autor KMM B, byl Henrikovým bratrem. Vydání bylo určeno především pro zařazení do atlasů a dochovalo se tak, podobně jako předchozí, ve velkém množství textových mutací na rubu mapy.
-
Hondiovo vydání (KMM C1e)
Nejstarší známé vydání publikované samotným Henrikem Hondiem, varianta s německým rubovým textem.
Signatura: Moll-0001.722
-
Hondiovo vydání (KMM C1a)
Stejné vydání jako výše, neobsahuje však rubový text.
Signatura: Moll-0001.721
-
Janssoniovo vydání (KMM C2c)
Vydání Joanna Janssonia (1588-1664), předního vydavatele map, atlasů a globů spřízněného s rodinou Hondiů a hlavního konkurenta rodiny Blaeů, je druhou nejstarší úpravou desky KMM C. Exemplář chovaný v Moravské zemské knihovně je na rubu opatřen latinským textem.
Signatura: Moll-0001.783
-
Vydání Johanna Janssonia-Waesbergera, Mosese Pitta a Stephana Swarta (KMM C3a)
Po smrti Johanna Janssonia vydal nový otisk z téže desky jeho zeť Joannes (III.) Janssonius van Waesbergen (1616-1681) společně s londýnským vydavatelem Mosesem Pittem (1639-1697) a Stephenem Swartem. Mapa byla vydána zřejmě kolem roku 1680.
Signatura: Moll-0001.735
-
Vydání Gerarda Valka a Petra Schenka (KMM C4a)
Spolu s částí Janssoniových desek se rytina mapy Moravy dostala do držení švagrů Gerarda Valka (1650-1726) a Petra Schenka st. (1660-1718/1719), kteří z ní po roce tiskli 1683 zřejmě jako poslední.
Signatura: Moll-0001.723
Rytina Samuela Dvořáka (KMM D)
Rytina byla vytvořena pražským rytcem Samuelem Dvořákem st. (zemř. 1689) v roce 1677 podle předlohy KMM C a sloužila pro tisk mapy přiložené k Pešinovu dílu Mars Moravicus.
-
Dvořákovo vydání (KMM D)
Samuel Dvořák, inspirován dílem Tomáše Pešiny z Čechorodu, doplnil k názvové kartuši postavy Marcomana a Morava symbolizující slavnou minulost země. Vzhledem k politickým postojům Komenského, který zemřel jen několik let před dokončením tohoto otisku, nebylo na mapě jeho autorství uvedeno. Názvy lokalit jsou uvedeny pouze česky.
Signatura: Moll-0001.731
Další exempláře v MZK: STMpa-1244.500
Rytina Matthäuse Meriana (KMM F)
Rytina vznikla v roce 1650 v dílně zakladatele známé frankfurtské mědirytecké firmy Mathhäuse Meriana (1593-1650) podle předlohy KMM B.
-
Vydání Matthäuse Meriana
Merianovo vydání bylo určeno jako příloha ke známému dílu Topographia Germaniae, konkrétně ke svazku věnovanému Čechám, Moravě a Slezsku (první vydání 1650). Mapa z Merianova vydání také byla použita v díle Vermehrte Archontologia Cosmica vydaném v roce 1695.
Signatura: Moll-0001.730
Rytina Antonia Barbeyho a Giacoma Cantelliho da Vignola (KMM I)
Deska vznikla na základě úpravy rytiny KMM A provedené dvorním kartografem modenského vévody Giacomem Cantellim da Vignola (1643-1695), vlastní rytina je dílem Antonia Barbeye (činný 1684-1714).
-
Vydání Domenica de Rossiho (KMM I)
Dílo bylo vydáno v římské tiskárně Domenica de Rossiho v roce 1692.
Signatura: Moll-0001.717
Rytina Nicolase Sansona d'Abbeuville (KMM S)
Rytina z roku 1654 vychází z KMM B a jsou známa její tři vydání (1654, 1679, 1778). Nechal ji vyrobit Nicolas Sanson d'Abbeville st. (1600-1667).
-
Vydání Giullaume Sansona d'Abbeuville (KMM S2)
Jedná se malý otisk umístěný v levém dolním rohu mapy Slezska ve zvláštním mapovém výřezu. Vydání z roku 1679 je dílem Nicolasova syna Guilllaume (1633-1703), který byl, podobně jako otec, oprávněn uvádět u svého jména titul kartografa francouzského krále.
Signatura: Moll-0001.759
Rytina Johanna Andreas Pfeffela a Christiana Engelbrechta (KMM T)
Deska vznikla kolem roku 1701 ve Vídni, zřejmě na základě rytin KMM B a KMM D.
-
Vydání Johanna Andreas Pfeffela a Christiana Engelbrechta (KMM T)
Vydání Johanna Andrease Pfeffela (1674-1750) a Christiana Engelbrechta (1672–1735) bylo určeno pro dílo Carla Granelliho Germania Austriaca. Výplň levého horního rohu tvoří bukolická scéna se znakem Moravy, ženská postava může symbolizovat personifikaci řeky, po které nese země jméno a která může být také znázorněna jako pramen prýštící ze skály. Tuto mapu vlastní MZK v několika variantách kolorování.
Signatura: Moll-0001.732
Další exempláře v MZK: Moll-0001.780, Moll-0001.767
Použitá literatura:
